Tip č. 1: Nebuďte lhostejní!
Zjistěte si podrobnosti o různých herních žánrech a momentálně nejžhavějších hrách. O obsahu a věkových hranicích nejběžnějších her toho můžete hodně zjistit v herních časopisech (např. Level) nebo na internetu. (Odkaz na další články v sekci hry.)
Tip č. 2: Mluvte se svým dítětem!
Zájem a názorová výměna jsou nejdůležitější. Ptejte se, v čem hra spočívá a co je jejím cílem. Ptejte se svého dítěte, jaké to pro něj je, když hraje nebo když ve hře střílí – důležité je, aby mohlo o svých zážitcích mluvit. Tím se naučí o věcech přemýšlet a nebude jen pasivně hrát.
Tip č. 3: Taky si zahrajte!
Překonejte sami sebe a taky si zahrajte. Zjistíte, že hrát počítačovou hru je zábava, že hraní může opravdu strhnout. A i když budete mít z hraní spíše rozpačitý dojem, budete aspoň o tématu moci zasvěceně mluvit.
Tip č. 4: Dohodněte se společně na pevných pravidlech!
Společně se svým dítětem se dohodněte na závazných pravidlech pro práci s počítačem i pro další média. To se týká samozřejmě i televize, herních konzolí nebo internetu.
Tip č. 5: Zkuste třeba tato omezení:
Pro lepší orientaci mohou posloužit některé z následujících časových údajů: tří až čtyřleté děti by neměly hrát déle, než 20 minut denně. 11 až 15letým můžete denně povolit průměrně 1 až 2 hodiny hraní. Můžete dát teenagerovi volnost v tom, jestli chce každý den vyčerpat denní dávku, anebo jestli si je bude spojovat podle potřeby.
Tip č. 6: Dbejte na věkovou hranici!
Každá hra by měla být označena doporučenou věkovou hranicí. To, jestli je hra vhodná, byste ale měli určit nejenom podle udané věkové hranice, ale i podle vývojového stadia vašeho dítěte.
Tip č. 7: Jděte příkladem!
Vysvětlete vašemu dítěti, k čemu jsou zákony a co je to autorské právo. Jistě nezapůsobí moc přesvědčivě, když přímo před dětmi instalujete kradený software, ilegální verze her, nebo když budete stahovat hudbu či filmy z P2P sítí.
Tip č. 8: Nabídněte alternativy!
Děti často sedí u počítače nebo před televizí čistě z dlouhé chvíle. Jako protiváhu nabídněte vašemu dítěti společné akce. Rozhodně počítač nepoužívejte jako „paní na hlídání“.
Tip č. 9: Vyměňujte si zkušenosti!
Ostatních rodičů se ptejte, jak řeší používání počítačů u svých dětí. Informujte se a vzájemně se podporujte – získáte jistotu i nové zkušenosti.
Tip č. 10: Nepoužívejte hry jako výchovnou metodu!
Počítačové hry nepoužívejte jako odměnu nebo trest. Tím jen říkáte, jak jsou důležité v každodenním životě vašich dětí. Raději vyžadujte dodržování závazné dohody: nejdřív úkoly, potom přestávka, pak hodina hraní.
